Jochebed byla Mojžíšova matka, jedna z hlavních postav ve Starém zákoně. Její vzhled je krátký a my o ní mnoho neřekneme, ale jedna zvláštnost vyniká: důvěra v Boha. Její rodné město bylo pravděpodobně Goshen v egyptské zemi.
Příběh Mojžíšovy matky je uveden v druhé kapitole Exodus, Exodus 6:20 a Numbers 26:59.
Příběh
Židé byli v Egyptě 400 let. Josef zachránil zemi před hladomorem, ale nakonec ho egyptští vládci, faraoni, zapomněli. Faraon při otevření knihy Exodus se Židů bál, protože jich bylo tolik. Bál se, že se připojí k cizí armádě proti Egypťanům nebo zahájí vzpouru. Nařídil zabít všechny hebrejské děti mužského pohlaví.
Když Jochebed porodila syna, viděla, že je zdravé dítě. Místo aby ho nechala zavraždit, vzala košík a potáhla dno dehtem, aby byla vodotěsná. Potom do něj dala dítě a postavila ho mezi rákosí na břehu řeky Nilu. Ve stejnou dobu se faraonova dcera koupala v řece. Jedna z jejích služebnic viděla koš a přinesla ho k sobě.
Miriam, sestra dítěte, sledovala, co se stane. Statečně se zeptala Pharaohovy dcery, zda by neměla dostat hebrejskou ženu, aby dítě ošetřovala. Bylo jí řečeno, aby to udělala. Miriam vzala svou matku, Jochebed - která byla také matkou dítěte - a přivedla ji zpět.
Jochebed byla věnována zdravotní sestře a péči o chlapce, jejího vlastního syna, dokud nevyrostl. Potom ho přivedla zpět k faraonově dceři, která ho vychovala jako svého. Pojmenovala ho Mojžíš. Po mnoha útrapách byl Mojžíš používán Bohem jako jeho služebník, aby osvobodil hebrejský lid od otroctví a vedl je k okraji zaslíbené země.
Úspěchy a silné stránky
Jochebed porodil Mojžíše, budoucího dárce zákona, a chytře ho zachránil před smrtí jako dítě. Ona také porodila Aarona, nejvyššího kněze Izraele.
Jochebed věřil v Boží ochranu svého dítěte. Jen proto, že důvěřovala Pánu, mohla raději opustit svého syna, než aby ho viděla zabitého. Věděla, že se o dítě postará Bůh.
Životní lekce
Jochebed projevil velkou důvěru v Boží věrnost. Z jejího příběhu vycházejí dvě lekce. Zaprvé, mnoho nezaopatřených matek odmítá potrat, přesto nemá jinou možnost než umístit své dítě k adopci. Stejně jako Jochebed věří Bohu, že najdou milující domov pro své dítě. Jejich srdeční zlom při vzdání se dítěte je vyvážen Boží přízně, když se řídí jeho příkazem nezabíjet nenarozené.
Druhá lekce je pro lidi se zlomeným srdcem, kteří musí své sny předat Bohu. Možná si přáli šťastné manželství, úspěšnou kariéru, rozvoj jejich talentu nebo nějaký jiný účelný cíl, přesto tomu okolnosti bránily. Takového zklamání můžeme dosáhnout pouze tím, že se obrátíme k Bohu, jako by Jochebed dala své dítě do péče. Svým milostivým způsobem nám Bůh dává ten nejžádanější sen, jaký jsme si kdy dokázali představit.
Když toho dne umístila malého Mojžíše do řeky Nilu, nemohl Jochebed vědět, že vyroste jako jeden z největších vůdců Boha, který se rozhodl zachránit hebrejský lid před otroctvím v Egyptě. Pustením a důvěrou v Boha se splnil ještě větší sen. Stejně jako Jochebed, nebudeme vždy předvídat Boží záměr, když se pustíme, ale můžeme věřit, že jeho plán je ještě lepší.
Rodokmen
- Otec - Levi
- Manžel - Amram
- Synové - Aaron, Mojžíš
- Dcera - Miriam
Klíčové verše
Exodus 2: 1-4
Nyní se muž kmene Levi oženil s Levitskou ženou, otěhotněla a porodila syna. Když viděla, že je v pořádku, na tři měsíce ho schovala. Ale když už ho nemohla skrývat, dostala pro něj papyrusový koš a pokryla ho dehtem a smolou. Potom do něj dala dítě a vložila ho mezi rákosí podél břehu Nilu. Jeho sestra stála v dálce, aby zjistila, co se s ním stane. (NIV)
Exodus 2: 8-10
Dívka šla a dostala matku dítěte. Faraonova dcera jí řekla: „Vezmi si tohle dítě a ošetřuj ho za mě a já ti zaplatím.“ Žena tedy vzala dítě a ošetřovala ho. Když dítě stárne, vzala ho k faraonově dceři a on se stal jejím synem. Pojmenovala ho Mojžíš a řekla: „Vytáhla jsem ho z vody.“ (NIV)
