Lent, období modlitby a půstu v přípravě na Velikonoce, je 40 dní, ale mezi Popeleční středou, prvním dnem postní v římskokatolickém liturgickém kalendáři a Velikonocemi, je 46 dní. Jak se tedy počítá 40 dnů postní doby?
Malá historie
Odpověď nás vezme zpět do nejranějších dnů Církve. Kristovi původní učedníci, kteří byli Židé, vyrostli s myšlenkou, že sobotní den uctívání a odpočinku byl sobota, sedmý den v týdnu, protože popis stvoření v Genesis říká, že Bůh odpočíval sedmý den.
Kristus vstal z mrtvých, v neděli, první den v týdnu, a první křesťané, počínaje apoštoly (původními učedníky), viděli Kristovo zmrtvýchvstání jako nové stvoření, a tak přenesli den odpočinku a uctívání od soboty do neděle.
Neděle: Oslava zmrtvýchvstání
Protože byly všechny neděle a nejen velikonoční neděle oslavy Kristova zmrtvýchvstání, bylo křesťanům v těchto dnech zakázáno postit se a dělat jiné formy pokání. Proto, když církev prodloužila období půstu a modlitby v přípravě na Velikonoce z několika dní na 40 dní (aby odrážel Kristovo půst v poušti, než zahájil veřejnou službu), neděle nemohly být zahrnuty do počtu.
40 dní půstu
Aby bylo možné zapůjčit 40 dní, kdy by mohlo dojít k půstu, muselo být rozšířeno na šest celých týdnů (se šesti dny půstu v každém týdnu) plus čtyři další dny sh středu a čtvrtek, pátek, a sobotu, která to následuje. Šestkrát šest je třicet šest plus čtyři se rovná čtyřiceti. A tak se dostaneme k 40 dnů postní doby!
Další informace
Pro podrobnější vysvětlení historie postní půstu, proč to bylo a zůstává 40 dní, proč neděle nikdy nebyly součástí postní půstu, a když postní půst skončí, viz The 40 Days of Postní doba: Krátká historie postní půstu.